Ten hrnec znáte. Voda do dvou minut zbělá, pěna vystoupá až k okraji a než těstoviny slijete, polovina vřeten se slepí do jednoho uzlu. A pak vám někdo řekne, že přesně takové jsou bezlepkové těstoviny.
Není tomu tak. Jde o škrob, teplo a načasování a všechny tři věci můžete ovlivnit.
Co z těstovin skutečně odchází
Pšeničné těstoviny mají lepkovou síť, která se zpevní během sušení. Představte si ji jako síťku, která drží škrobová zrna na místě. Když teplota vody překročí zhruba 60 °C, zrna nabobtnají a želatinizují, ale bílkovinná síť většinu z nich udrží na místě.
Kukuřičné a rýžové těstoviny takovou síť nemají. Jejich strukturu tvoří samotný škrob a způsob, jakým se těstoviny vytlačují a suší. Kukuřičný škrob se začíná želatinizovat zhruba při 62–74 °C, rýžový při o něco vyšší teplotě, a jakmile tato škrobová zrna nabobtnají, drží pohromadě méně. Některá se prostě uvolní.
Vědci zabývající se obilovinami tomu říkají varné ztráty: sušina, kterou těstoviny během vaření uvolní do vody. Kvalitní těstoviny z krupice obvykle ztrácejí jen nízké jednotky procent své hmotnosti, nejvýše kolem 8 procent. Bezlepkové těstoviny mívají ztráty vyšší. Právě to zakalí vodu. Zároveň se tím tvoří pěna, protože škrob rozptýlený ve vodě bublinky skvěle stabilizuje. Proto při prudkém varu vzniká bílá vrstva pěny, která stoupá vzhůru, místo aby popraskala.
Voda, teplo a správný okamžik pro osolení
Použijte víc vody, než se zdá rozumné. Čtyři litry na 400 g nejsou přehnané množství. Lepkavost vody způsobuje koncentrace škrobu, takže naředěním uděláte polovinu práce ještě předtím, než se pustíte do čehokoli dalšího.
Osolte vodu, jakmile začne naplno vřít, a ještě před vložením těstovin. Jsou k tomu dva důvody. V čisté vodě se sůl správně rozpustí a krystalky soli nasypané do vody, která už obsahuje škrob a pění, slouží jako zárodky pro tvorbu bublinek: ty mají na čem vznikat a voda náhle překypí přes okraj. Když osolíte včas, nestane se to.
Jakmile vložíte těstoviny a voda se znovu začne vařit, snižte teplotu na mírný, ale živý var. Prudký var hází kousky těstovin proti sobě a obrušuje jejich povrch, čímž se uvolňuje více škrobu a tvoří se více pěny. Nechte hrnec bez pokličky, nanejvýš ji pootevřete.
Olej vynechte. Plave na hladině, proti slepování nic nezmůže a pak obalí slité těstoviny, takže z nich omáčka hned sklouzne.
Zpočátku pořádně míchejte, pak je nechte být
Prvních 60 až 90 sekund je povrch nejlepivější a jednotlivé kousky se spojují. V této době pořádně míchejte a zvedejte je ode dna hrnce. Pak už je nechte být. Pozdějším neustálým mícháním jen zbytečně stíráte z povrchu škrob.
Pokud pěna pořád vítězí, položte přes hrnec vařečku. Bubliny narazí na suché dřevo a splasknou. Starý trik, který pořád funguje.
Propláchnout, nebo ne? Záleží na tom, kam přijdou
Pokud je přidáte rovnou do horké omáčky: neproplachujte je. Slijte je a hned přesuňte těstoviny do teplé pánve. Na zředění použijte vodu z vaření, ale přidávejte ji po lžících. Je koncentrovanější než voda z vaření pšeničných těstovin a při větším množství vám z omáčky udělá kaši.
Pokud je přidáte do studeného salátu, smažené směsi nebo čehokoli, co bude deset minut stát: krátce je propláchněte teplou vodou. Právě tady se bezlepkové těstoviny odchylují od italských zásad. Propláchnutí zastaví vaření a smyje uvolněný povrchový škrob, tedy přesně tu látku, která spirálky po vychladnutí slepuje.
Ať tak či onak, začněte ochutnávat minutu před uplynutím doby uvedené na obalu. Bezlepkové těstoviny měknou i po odstavení z ohně.
Fusilli je tvar, na kterém se to všechno prověří
Spirálky mají větší povrch než téměř jakýkoli jiný tvar těstovin v obchodě a zapadají do sebe. Na naše Economike bezlepkové kukuřično-rýžové těstoviny fusilli 400 g se proto všechno výše uvedené vztahuje přímo: velký hrnec, osolit před přidáním těstovin, první minutu pořádně míchat a pak zvolna vařit.
I tak se voda zakalí. Tak to má být. Rozdíl je v tom, že těstoviny z ní vyndáte uvařené tak, aby byly na skus pevné, ne lepkavé.
|
Miklos Zakladatel a generální ředitel, Mill & Folks |